Byla už noc když mi přítel napsal, že Tutuš nejspíš rodí. Byla to jeho i její premiéra, takže jsme podávali rady jak se jen dalo. Vypadalo to ale dost bledě, jakoby jí nebylo nejlíp, měla křeče a občas kvikla. Skoro jako stahy. Byla ale neděle večer a tak nebyla šance spěchat k veterináři. Nakonec se situace trochu uklidnila a tak jsme tak nějak rozhodli, že se uvidí ráno. Ráno mě čekala na mobilu sms, že je Tutuš v pořádku a že to byl jen planý poplach. Chytl jí průjem, což se u těhotných občas může stát. Tak se mi ulevilo. Nevěděli jsme stále nastopro jestli je těhotná, ale když Honza zjistil, že už je na centimetr otevřená, bylo jasno. Uragánovi se zadařilo za pět minut dvanáct. Byli spolu kolem dvou měsíců a povedlo se nakrýt až v poslední týdnu. Proto už jsme ani nepředpokládali, že je těhotná. Navíc nejevila moc známky březosti, ztloustla, ale nijak extrémně, takže jsme to tak nějak nechávali osudu. Pak ale Honza odjel do školy a zanedlouho napsal. Z domu mu dávali vědět, že Tutuš čistí nějakého malého chlupatého prcka. Byli dost překvapení velikostí, což bylo dobré znamení. Zanedlouho jsme dostali konkrétnější info, na které jsme se tak těšili. Bílá, červenooká, coronetí kulička. Zprvu jsme se radovali z holčičky, ale druhý den zase z chlapečka :-) Po porodu vážil 94g, což je parádní váha. Jako jedináček bude určitě růst jedna radost. Tutuša se o něj vzorně starala, čistila i zahřívala. Prcek na sebe ale nedal dlouho čekat a ukázal svou pravou povahu. Běh, skákání a řádění, to bude jeho :-) Však to mají u něj všichni v rodině. Věříme, že se mu bude dařit a vyroste z něho krásný silný sameček.