Tak tomu se říká překvapení. Pozvala jsem si kamarádku domů na kafe a tak nějak sedíme v kuchyni a kecáme a kecáme a najednou uslyším takový to jiný kviknutí. Jelikož z kuchyně je dobře vidět do pokoje, a to přímo na morčata, tak jsem jen otočila hlavu, abych je zkoukla, jeslti se něco neděje a Eby se divně krčila. Tak jsem prohlásila, že asi budeme mít on-line porod. Přišla jsem se podívat blíž, Eby na mě koukla a začala dělat jakoby nic. Tak jsem to přešla, že už asi vyšiluju, a že to byl planý poplach. Opět jsme usedli a dál pokračovali. Jen co se kamarádka začla loučit, tak jsem se opět na ty svý roštáky koukla... no co nevidím, musela jsem si přijít blíž a Eby zrovna čistila druhý mimčo. Byla jsem nadšená a doufala, že tam uvidím tu svoji vysněnou krémku. Na první pohled bylo vidět, že jsou tam dvě bílá mimča a krémka nikde a Eby už se začala chovat, že porod skončil. No i tak jsem byla ráda. Najednou jsem zahlídla jak něco kouše na druhé straně a ono to krémový mimčo, pak chvilka napětí jeslti je to holčička a bylo . Bylo jasný, ještě než se narodila, že musí zůstat doma. Na to, že jsem Eby odhadovala dvě mimča, tak se nakonec narodili 4. Bohužel to čtvrté, bylo přidušené. Ikdyž mimča mají poměrně malou váhu, tak jsou čilá, mají se k světu a neustále běhají. Doufám, že brzy začnou nabírat a váhu doženou. (P)