Leily březost jsem rozpoznala už v velmi brzy. Bříško začlo mít úplně jiný tvar a bylo jiné na omak. Typicky tvrdší a hruškovité. Postupem času bříško nabývalo na velikosti. Ačkoliv bylo bříško na konci už opravdu velké, Leila na sobě nedala nic znát. Chovala se úplně normálně. Člověk by to na ní málem nepoznal. Ale je pravda, že odpočinku se věnovala o něco více. Doma jsme mezitím chytli všichni virozu, takže sem se na porod Leily tolik nesoustředila. Jednoho dne mě pak čekalo o to větší překvapení. Vzbudila jsem se a jako vždycky, šla zkontrolovat kdo se jak má. Na první pohled u Leily nebylo nic nového. Druhý pohled mě však příjemně udivil. Dvě bílé kuličky se pod ní krčily, jakoby nic. Odhrnula jsem Leily srst a našla ještě kuličku třetí. A dvě z nich se leskly o106. Už dlouho se mi nestalo, že bych přišla k hotovému a povedenému vrhu. Tentokrát se mi to splnilo a byl to moc příjemný pocit :-) Všechna miminka se vrtěla a vypadala životaschopně. Dokonce se snažili mámy držet jak jen to šlo, i když je nožky ještě plně neposlouchaly. Následovalo napínavé vážení a zjištění pohlaví. Váhy jsou moc hezké. Sice nejmenší červenoočka měla 70g, ale za svými sourozenci vůbec nezaostávala. Saténová holčička a kluk jsou od sebe takřka k nerozeznání :-) Leila se tváří nad věcí, ale o své ratolesti se velmi hezky stará a ani by jí nenapadlo jim utíkat.