Připuštění 6. 12. 2006 s Filagem a 6. 2. 2007 s Menym

Od 6. 12. 2006 bydlela Yolla společně s Filagem. Ačkoliv Yolla na Filaga často vrkala, ten si nakonec nedal říct. U Yolly jsme nezaznamenaly žádné změny, díky kterým bychom si byli jisti, že zabřezla. Váhu sice nabírala, ale to spíše sama ještě rostla. Pro jistotu jsme k ní tedy zkusili dát Menyho.Yolla na všechny stále vrkala (jako by měla nepřetržitou říji) a tím samce asi mátla. Filago, když ji takhle viděl (bydlel s Persikem, se kterým na sebe též vrkali), začal vrkat taky, běhat, poskakovat, prostě hrát si. Takže těžko říct, zda v ní viděl samičku. Yolla začala vrkat i na Menyho, ale ten na ni hned začal cvakat zubama (jako na samce). Po chvíli Yolla přestala, poté ji Meny očuchal a začal se předvádět a vrkat. Od té doby Yolla na Menyho nevrká. Nikdy jsme se s takovým chováním ještě nesetkali :-)

Po dlouhém očekávání a napínání, zda Yolla zabřezne či ne, jsme se konečně dočkali. V úterý 29. 5. 2007 v 0:45 h mě vzbudilo divné pištění. Zjistila jsem, že piští malé morčátko, které Yolla pocn1tivě čistí. Bylo to první mimčo, které přišlo na svět. Díky němu jsem viděla porod v přímém přenosu. Po pečlivém očištění přišly další stahy. Jako druhou porodila rozkošnou saténku coronetku a do třetice všeho dobrého se narodilo poslední morčátko. Yolla porod zvládla naprosto s přehledem. Během něho ji chtěla pomoci i její spolubydlící Feli, ale Yolla ji odháněla a nechtěla ji k mimčům vůbec pustit. Po porodu si ani neodpočala a začala s tvrdou výchovou miminek. Pořád je čistila a přenášela. Dávala na ně bedlivý pozor, aby se jim nic nestalo.

Ráno jsem miminka prozkoumala a zjistila, že má Yolla dvě holčičky a jednoho kluka. První holčička je šeltie krémová s pigmentem a s jedním zálomkem, kluk je také šeltie krém s pigmentem, který se mu ale postupem času ztrácí a největším překvapením pro mně byla saténová coronetka krém, která byla celá bez pigmentu. Všichni tři mají krásnou jednotnou váhu a to 98 g.

Bohužel jsem u coronetky již ve čtvrtek zjistila, že nepapá a tak jsem ji začala dokrmovat. Ze začátku to vypadalo velice slibně, přidržela jsem ji maminku a od nií si vzala, pak najednou nechtěla. Potom jsem ji dávala ze stříkačky a to také ze začátku chtěla, ale postupem času se bránila čím dál tím víc. Až v pátek večer jsem zjistila, že nemá cenu ji už dál trápit, jelikož už jen ležela. V sobotu ráno mi zemřela v náručí. Je nám ji moc líto a i když s námi byla krátkou dobu, bude mi moc chybět.

Bráška se sestřičkou se mají čile k světu a rostou jen do krásy.

Nathan Bellis

30 června 2007 si na 1. Pardubickou výstavu přijeli noví majitelé pro Nathana. Nathan se vydal do nového domova do Prahy. Doufám, že bude dělat jen samou radost. 

Nathálie Bellis

V den 1. Pardubické výstavy konané 30 června 2007 se Natálka vydala do nového domova k Petře a Terezce do Kutné hory, kde na ni čeká už nová spolubydlící Adélka Bellis. Aby Natálce nebylo smutno už po cestě, tak se s Adélkou seznamovala už na výstavě a cestou autem. Natálka je pěknej rošťák a tak doufám, že bude dělat jen samou radost a bude málo zlobit :) (P)