Tak tenhle obřík nás zaujal hned na první fotce. Byl to takový ten obrázek: "Musíte mě mít" :) Lysinka se mu sice roztáhla až pod levé oko, to mu ale spíše dodává na jeho originalitě. A když jsme se dozvěděli jeho jméno, musel být zkrátka náš. Potom co přijel, nám hned došlo, proč se tak jmenuje. Je to pořádný méďa :)

Mě už jen tak něco nerozhází. Přeci jen už nejsem žádné malé morčisko a ve světě se trochu vyznám. Přepravka mi zaručeně nebyla cizí, takže sem se nenechal jakýmkoli způsobem vykolejit. Ani cesta autem nebyla nic hrozného dokud ... dokud jsme nejeli, nejeli, nejeli a ... už jsem zkrátka myslel, že v tom autě začnu bydlet :) Krmili mě, dělali se zastávky, ... To už nebudu mít svou boudičku? Ale tak už sem se s tím začal smiřovat, když tu velká změna. Vytáhli mě před objektiv foťáku a pak ubytovali. Bylo tam seno, jídlo, to já rád :) A i když sem docela plašan, dokážu se i tak snadno uklidnit a dát do pohody.

Březen 2015 - Krátce po nezdařeném vrhu se nám začal zhoršovat Pooh. Už nějakou dobu nebyl v plné kondici, ale neměl žádné zdravotní problémy. Pak už to šlo ráz naráz a během pár dnů nás Pooh ve věku tří let opustil :(. Je nám to velmi líto, Pooh byl velká osobnost.