Gigí je super hladká černá dalmatinka importovaná z Německa. Má úžasné puntíky po těle, hlavně na bříšku :-), originální (sice přerušenou) bílou lysinku a krásně černé tlapky :-)

Jestli znáte Badyho, náš začátek byl tak nějak stejný. Bydlela jsem spolu se dvěma dalmatinkama. Jednoho dne se na nás přijeli podívat nějací cizinci. Mluvili prapodivně. Po nějaké chvíli mě chovatelka vyndala z ubikace a získávala jsem velký obdiv - což se mi jak jinak než líbilo :-). Pak mě dali ale do přepravky, kde jsem byla sama, tak jsem se bála a bylo mi smutno. Jak říká Bady, po dlouhé době drncání v autě jsem dorazili na zvláštní místo. Někdo mě vynesl ven a za chvíli jsem se ocitla v jakési ubikaci. Úplně jiné než byla v Německu. Nojo, jiný kraj, jiný mrav. Sice jsem plachá, ale jen počkejte, za chvíli si zvyknu a to bude. Mám teď všenky, tak teď musím být na samotce, ale až se jich potvůrek zbavím, slibují mi, že půjdu k nějakým holkám. Ale prý mají dlouhé chlupy, tak to bude něco :-). Tak už se moc těším.

19. 8. Zcela nečekaně  nás opustil náš neodlučitelný pár Gigí s Badym :-(( Bady už nějakou dobu trpěl na ulomený přední zoubek, avšak potravu jsme mu strouhali, a dokonce dokázal křoupat i pásky tvrdé mrkve, takže brousil i stoličky. Jednoho dne sem se však probudila a Bady ležel hlavou k rohu, Gigí vedle něj. Bady byl apatický, a bylo vidět, že je zle. Gigí byla v pořádku, ale na krok se od něj nehla. Za pár hodin přes všechny snahy Bady zemřel :-( Gigí s ním ležela do posledního okamžiku. Pak se její stav rapidně zhoršil a druhý den nás opustila i ona :-( Bylo to hrozné. Naštěstí nepřišli do kontaktu s jinými morčaty, pokud by to bylo něco infekčního. Ostatní vypadají (zaťukávám) v pořádku. Je mi to moc líto, byli to moji první hlaďáčci se skvělou povahou. Byli na sebe tak fixovaní, že jsme si říkali, až jeden odejde, bude zle i druhému. Nikdy nelehávali zvlášť, vždy spolu. Bydleli spolu pak neustále, když Gigí už nemohla zabřeznout. Dožili se něco málo přes 4 roky. Budeme na ně vzpomínat ...