Bylo to absolutně nečekané. Byla jsem zrovna pryč, když mě přišla sms, že na mě doma čeká překvapení v podobě čtyř malých černých kuliček (z toho jedna s malým bílým flíčkem na čele). Opravdu malinkých kuliček. Váhy byly kriticky nízké: 42g, 45g, 45g, a 56g. Za rizikových se považuje už 60-70g. Už q1od začátku bylo jasné, že to bude boj. Prckové byli ale životaschopní, měli zájem o okolí a dokonce se sápali na maminčino mlíčko. Bella však první den absolutně stávkovala. Miminka se snažila za ní chodit, ale ona vždycky utekla, občas na ně i šlápla a odešla jinam. Gigí se projevila jako opravdová dobračka. Když se k ní mimčo přiblížilo, začala ho olizovat a čistit. Tak jsme občas Bellu k prckům popošťouchli, ta se tvářila naprosto otráveně, ale s mimčama si teda lehla. Ale nic víc. A tak jsme rozhodli pro částečné přikrmení, při takto nízkých váhách, čtyřčatech a nedostatečného přísunu mateřského mlíčka to bylo téměř nutné. Druhý den ráno jsme však nejmenšího a jediného klučinu našli mrtvého :-(. Byl opravdu moc maličký a oproti ostatním i celkově slabší. Po další tři dny byly váhy kolísavé, u dvou holčiček téměř stagnující. Jedna nejmenší však dosáhla až na váhu alarmujících 38 gramů. Dokrmování jí sice dočasně pomohlo, ale ve věku dvou týdnů váha ze dne na den rychle klesla a na to nás maličká opustila :-((. Dvě od začátku nejsilnější samičky se zatím statečně drží, pomalu dosahují vyšší váhy, papají tuhou stravu, běhají a jsou čilé. Tak moc doufáme ...

Bohužel ani přes všechnu snahu svůj boj nakonec prohrála i zbylé dvě holčičky. Po celou dobu se chovali zcela normálně, jen rostli velmi pomalu. A pak už se zničehonic nedalo nic dělat. Je nám to líto :(.

Těžko říct, co způsobilo tyto potíže. Je možné, že porod byl předčasný. Miminka byla při narození opravdu malinkatá. Avšak na první pohled vyvinutá i se sacím reflexem. U Belly jsme porod ještě nepředpokládali - vzhledem k tomu, že nebyla otevřená (ale to může mít každá samička trochu jinak...).