Tak tato malá puntíkatá kráska k nám přišla na svět 18. dubna 2014. Hned po narození jsme věděli, že nenechat si tak krásnou dalmatinku doma už by byl takřka hřích. Zoey tedy zůstala u nás a přidala se k naší dalmatinní bandě. Den ode dne se její kresba rýsuje a je čím dál hezčí. Jinak je to povahou pohodářka, což je u dalmíků docela nezvyklé :)

Co bych Vám povídala. Však ten příběh už všichni dobře znáte. A jestli ne, tak alespoň pro ty, kteří nevědí o narození vrhu roku 2014 (no tak dobře, trošku přeháním, ale opravdu jste o tom neslyšeli, jo?). Byl krásný jarní den a moje mamina se rozhodla, že už by to šlo. A taky, že už nás má plný brejle. Myslím, že se nakonec sama divila, kolik nás na svět vykouklo. Narodili jsme se celkem čtyři, bohužel nejmladší bráška byl moc maličkaťoučký, a tak jsme nakonec zůstali tři. Zac, Zelda a já. Všechno bylo fajn, ale pak se brácha se ségrou náhle odstěhovali, ze dne na den. Ještě, že se mnou a s mámou bydlela ještě teta Zita, protože bych se jinak asi unudila. Teď už jsem povyrostla a chodím přes den do ohrádky na balkon, a to je teda fakt bájo! Máma s tetou jsou sice rozvážnější a furt mi říkají, ať jsem opatrná, ať nedělám tohle, nelezu támhle, ale když ona je to taková legrace :) Občas to nevydrží a stejně se ke mě přidají. Pak se všechny vyvalíme do sena a hodíme opalovačku :)