Wanillka je nádherná krémová saténová coronetka. Nejprve to vypadalo, že ji budu muset dát pryč, ale nakonec jsem se rozhodla si ji nechat. Je pravda, že takové samičce prostě nejde odolat. Většinou se říká, že saténi jsou menší, myslím, že Wanillka tento mýtus vyvrací. Už když se narodila, měla krásných 102 g a ani teď nezaostává za svými sourozenci, spíše naopak. (P)

A je to tu. Pánejo, jsem netušila, že to vypadá tak jak to vypadá. Všude samý hobliny, sem tam nějaký to jídlo. No v mámě mi bylo líp. Bylo tam teplo, jídlo vždy když jsem potřebovala a bez námahy. Teď se asi budu muset víc snažit. Naštěstí v tom nejsem sama, je tu se mnou bráška a ségra. No prvně jsem se tak trochu jen povalovala a snažila se postavit na nohy. Nakonec se mi to povedlo a na řadě bylo prozkoumat okolí. Zjistila jsem, že to nakonec nevypadá tak zle. Dokonce se mi tam začalo i líbit a hned jsem začala běhat. To vám řeknu, to je bomba věc. Po chvíli jsem dostala strašnou žízeň. Naštěstí máma nebyla příliš daleko. Prvně mě pořádně zkontrolovala a očistila a pak jsem hned v klidu začala pít. Druhý den ráno si pro mě přišla nějaká divná ruka a začalo povinný focení.  To se mi vůbec nelíbilo. Schovávala jsem se, zdrhala jsem, co to šlo, ale jak se říká, bylo mi to prd platný. Stejně jsem se tomu neubránila. Pak ještě společné foto se sourozenci a hotovo.  Nejprve to vypadalo, že až vyrostu, tak pojedu k nějaký kamarádce Lence. Jenže nás z nenadání opustila teta Katie a tak se rozhodlo, že zůstanu s mámou doma.  Snad na mě bude máma hodná :-). (P)

5. 9. 2010 - Včera na nás čekalo ještě jedno nemilé překvapení. Vanilka už dlouho nemohla zabřeznout a tak bydlela celou dobu už se samečkem. Včera však došlo k potratu, který se jí stal osudný. Je nám to moc líto :-(