Už jen co vykoukl na svět, říkali jsme si, že to bude boj pustit ho do světa. Nakonec nám to ale přeci jen nedalo a tenhle bílý sameček zkrátka nemohl odjet pryč. Jako modrooký šeltiák si u nás určitě najde nejednu nevěstu. A i když je to teď ještě malý špunt, volá po samičkách velmi často :)

Tak tyhle začátky máme zkrátka všichni stejný. Poležíme si v bříšku a ani se nenadějeme a hups! Jsme na světě :-) Teda zas tak jednoduché to nebylo, ale aspoň tu o tom tak vyprávějí. Mamina nás totiž porodila tajně a hlavně tak, aby o nás nikdo dlouho nevěděl. A jelikož jsem já i ségra byli bílí jako sníh, pod máminou hřívou jsme se ztratili jako nic. Joo, máma měla pořádně dlouhou srst. Ale mě a ségře přišla úplně zbytečná, a na léto úplně nepraktická. Tak jsme jí od ní trochu pomohli. Trochu více, abych pravdu řekl. Ségra byla sice při narození větší, ale jen o pár gramů, nemyslete si. To já ji doženu raz dva. A ještě rychleji. Vlastně jsem ji už určitě dohnal. Ale jinak sem si s ní hrál moc rád. Ale postupem času jí to se mnou nějak přestalo bavit. Asi sem ji trochu zlobil. Tak mě pak oddělili a bydlím už sám. Chtěli mě skamarádit s nějakým chlapem, ale to jsem prokoukl. Žádnýho mužskýho, samičku bych chtěl! Tak teď na nějakou čekám. Jsem prý ještě malý, abych nějakou dostal. Ale už teď se moc těším!

Léto 2015 - Ve věku 4,5 let nás opustil náš oblíbenec Soňák :( Už odmala si nás získal, nikdy nezapomeneme, jak nám lehával pod vánočním stromečkem a potajmu ukusoval jehličí... Byl zvyklý běhat v obýváku navolno a zbožňoval to. Také v úloze tatínka nezklamal a dětiček má požehnaně. Bude se nám stýskat..