Qinzy je krásná vysněná samička, které nešlo odolat. Ještě než se narodila, tak bylo rozhodnuto, že taková zůstane doma. Bohužel, jako malá nepila od mámy, a tak je odchovaná na umělé stravě, ale myslím, že jí to v ničem nevadí, svý sourozence dohnala. Spíš obráceně je velmi ochočená a zvyklá na všechno :). Doufám, že vyroste v krásnou slečnu, která se bude moct i trochu reprezentovat na výstavách. (P)

Uff, tak je to. No představovala jsem si to všechno trochu jinak, ale dobrý. Všude jsou divný piliny a máma mě furt olizuje a čistí. No trochu to tu musím prokoumat a zjistit, kam jsem se to teda vyklubala. Je tu jedna velká teta, skoro k nerozeznání od mámy, jen je teda taková větší. Po pár dnech co jsem se narodila, mě furt jen koumou a váží, prý nejím. No taky že nejím. Fuj, nechutná mi to, proč bych to pak měla jíst. Moc se jim to nelíbí a je pravda, že já jsem taky čím dál tím menší a menší oproti sourozencům. Začali mě krmit stříkačkou, to mi hodně zachutnalo a baštím to. Už si každý den i říkám sama o jídlo. Občas mě nikdo neslyší, nebo spíš dělá, že neslyší, hlavně v noci a pak jen posloucám: Jéžiš marja… už zas. No já za to nemůžu, že mám hlad furt no. Ale i tak vždycky dostanu. Dokonce jsem dohnala i svý sourozence a ještě chvíli a přerostu je. Prý zůstanu s mámou doma. Mám docela radost, že nikam nebudu muset :)  (P)