Filík je takové naše malé překvapení. Po dlouhatánské době jsme si užívali narození tohoto vrhu. Holčičku jsme si plánovali případně nechat, ale chlapeček nepřicházel v úvahu, a to především kvůli příbuznosti a co si budeme povídat, taky kvůli místu. No ale pak přišla moje devítiletá ségra Anička a do Filíka se zkrátka zamilovala. Bohužel jí nebyl doma povolen, a tak jsme vymysleli kompromis, že zůstane u nás a Anička ho bude k nám jezdit čistit apod. Filík je ale moc hodný krásný texlík se skvělou povahu, který se u nás určitě neztratí :)

Jestli jste pročítali informace z našeho narození vrhu F4, pravděpodobně vás následující řádky moc nepřekvapí. Pokud za sebou máte i povídání od ségry Fannynky, pravděpodobně už o nás víte všechno. A tak abych se moc neopakoval, shrnu to ještě o něco rychlejc. Moje narození ostatní (ale i mě) docela vyděsilo. Nějakou chvíli jsem si myslel, že jsem stále v bříšku, a tak jsem jen ležel. Tak nějak jsem zapadl do hoblin, máma mě ke všemu ještě svým vrtěním zahrábla, a tak jsem nebyl skoro vidět. No fakt, bylo to trochu dramatické. Ale pak mě někdo vytáhl, očistil a já už se musel smířit s tím, že mi pokojné leženíčko v bříšku skončilo. Ségra to brala všechno víc sportovně, já se ještě ani nerozkoukal, kde co (a hlavně máma) je, a ona už si tam drandila kolem jako malé torpédo. Já ale na sebe taky nenechal dlouho čekat a druhý den už jsem se taky rozjel :) Jinak jsem ale hrozný pohodář, nic moc mě nerozhází a rád se mazlím. Teď už bydlím se strejdou Zeťákem, s kterým je super sranda :)