Tato malá slečna původně vůbec neměla zůstat u nás doma. Viděla jsem ji poprvé jako snad denní miminko a už tehdy jsem si říkala, že je moc pěkná a opravdu se povedla, ale prostě jsem věděla, že nemůžu. Jenže jsem ji pak viděla asi za 14 dní znovu a úplně mě holka dostala :). Celou dobu jsem ji měla v ruce a říkala si, jak je opravdu krásná. Ještě celý den jsem nad tím přemýšlela, ale když Vás takto někdo zaujme, je těžké odolat. A tak bylo rozhodnuto a pro Eby se prostě někde to místo najít muelo :) a zůstala doma. (P)

Už nás to přestalo bavit a s bráškou a sestřičkou jsme se rozhodli, že už se podíváme na svět ven, jak to tam alespoň vypadá. Není to tak špatný. Po chvilce už jsme začali zkoumat ubikaci. Bylo vidět, že jsme udělali majitelce velkou radost, když nás našla. Byly jsme takový velký překvapení, hlavně teda bráška. Je to divný, ale má kudrnatou srst. On snad není ani můj brácha. Pořád jíme a válíme se. To je život. Občas si poběháme a poskotačíme. Je to fajn. Po několika dnech mě někdo čapl a furt si mě prohlížel. Moc nechápu proč, ale prý jsem se moc líbila. Pak mě vrátil a netrvalo to dlouho a už tu byl zase. Nebylo to tak špatný. Pořád mě hladila a koukala na mě. Já si to začala docela užívat. Myslím, že by se mi to líbilo častěji, takový to super drbání. Pak jsem se dozvěděla bomba věc, ta slečna co mě furt drbala, si mě prý nechá. Jéé, to bude opravdu fajn. Snad mě bude drbat furt a já se budu snažit jí to nějak oplácet. Už se těším, až se vydám na cestu do novýho domova. Budu to mít opravdu kousek. (P)

Léto 2015 - Eby byla celý život drobnějšího vzrůstu, i přesto se stala hrdou maminkou krásných trojčátek. Podruhé se jí už zabřeznout nepodařilo, měla problémy se záněty a výtoky. Asi i "díky" zhoršené imunitě se jí tak stalo osudné léto 2015, kdy vládla hrozná vedra. Eby byla velký dobrák, bude nám, ale i jejím spolubydlícím chybět.