CZ: Genetika barev - genotyp

Máme za sebou základní orientaci v genetice jako takové (Základy genetiky), víme také, jak se dědí kudrnatá srst (Kudrnatá srst), Vírky (Vírky) a v neposlední řadě jsme si udělali i kompletní přehled kombinování plemen morčat (Genetika plemen). Je tedy načase vplout i do genetiky barev, která je z daných témat nesložitější. A k čemu je tohle všechno dobré? Pokud se naučíte pracovat s genetikou, budete schopni párovat morčata tak, abyste lépe dosáhli vlastních cílů v chovu, a budete schopni odhadovat, jaké barvy (a plemena) se ve vrhu mohou objevit. K tomu celému nám slouží písmenkové zápisy barev, tzv. genotypy. Zjednodušeně řečeno potom vezmeme genotyp matky a genotyp otce, spojíme je a najdeme mezi nimi různé kombinace, které z těchto dvou genotypů mohou vzniknout.

Genotyp

Pro začátek si to celé lehce zopakujeme. Každé morče je vybaveno souborem genů, který je z 50% genem otce a z 50% genem matky. Každý gen existuje tedy minimálně ve dvou alelách. Soubor všech genů s konkrétními alelami nazýváme genotyp (např. genotyp "AA BB CC EE PP" je označení pro zbarvení zlatá aguti s tím, že např. AA jsou dvě alely - jedna od otce (A) a jedna od matky(A) ). Na to, co znamenají konkrétní písmenka, se podíváme později. Genotyp si tedy projdeme ještě jednou a trochu přehledněji:

KK AA BB CC DD EE PP SS

KK AA BB CC DD EE PP SS = genotyp (soubor všech genů s konkrétními alelami)

AA = gen složený ze dvou alel (jedna od otce, jedna od matky)

A = alela (konkrétní forma genu)

velké písmeno = dominantní alela, která se projeví na vzhledu (zapisuje se vždy jako první písmenko)

malé písmeno = recesivní alela, která se neprojeví na vzhledu, ale jde o jakousi vlohu do dalšího chovu (zapisuje se vždy jako druhé písmenko)

vynechané písmeno "-" = zapisuje se tehdy, pokud druhou alelu neznáme (projeví se až podle narozených potomků)

Spojení genů, dominance a recesivita

Pojďme se tedy podívat, jak v praxi najít výsledné kombinace, které nám při spojení dvou morčat mohou vzniknout. Prozatím budeme sledovat spojení genů, nikoli celého genotypu. Ve výsledku jde ale o stejný proces, přičemž u genotypu se provedou možné kombinace u každé série genů zvlášť.

Tady si ještě neodpustím trochu té teorie ohledně pojmů homozygot a heterozygot. Jestliže jedinec zdědí po rodičích tutéž alelu jednoho genu, je v tomto genu homozygotní. Pomocí znaků to zapisujeme jako AA, BB, CC, aa, bb, cc... (jednoduše, obě alely v jednom genu jsou totožné). Opakem je heterozygotní, jestliže zdědí od každého rodiče jinou alelu, např. Aa, Bb, ... Nač to ale je? Ukážeme si to na příkladu. Homozygot genu "aa" může přenést buď "a" nebo "a". Tedy je zde pouze jedna možnost. Vždy přenese "a". Zatímco Heterozygot genu Aa může přenést buď A nebo a. Možnosti jsou tedy dvě. Jestliže jsou oba rodičové v daném genu homozygotní, víme pak přesně, které geny přenesou.

Příklad spojení genů

Teď už máme všechny potřebné informace k tomu, abychom dokázali zkombinovat jednotlivé geny obou rodičů. A jak už to tak bývá, někdy jeden příklad vydá za tisíc slov. V našem příkladu si tedy rozebereme připuštění morčat, u kterých budeme řešit pouze první sérii genů, která vypovídá o aguti nebo "non aguti" (celobarevnosti) barvě morčete.

První série alel "AA" nám určuje aguti kresbu (A) a non aguti - tedy morče bez kresby (a). Jde o zjednodušené pojetí, v této sérii se ještě setkáváme s alelami pro solidní kresbu, himalajskou, apod. Ale o tom zas někdy příště :) Nám prozatím postačí informace, že u morčete s dominantním genem "A" se projeví kresba aguti a morče s recesivním genem "aa" je celobarevné. V našem příkladu provedeme spojení dvou celobarevných (např. černých) rodičů, tedy rodičů s geny "aa".

 K názornému zobrazení využíváme kombinačního čtverce. V prvním řádku máme alely jednoho rodiče, v prvním sloupci jsou alely druhého rodiče. Podle čtverce je zkombinujeme a získáme tím čtyři možnosti. V tomto příkladě je to "aa", "aa", "aa", "aa" a tím pádem nám vlastně vzniká pouze jedna varianta a to "aa" - morče bez aguti kresby - v našem příkladu se tedy narodí všechna mláďata černá.

Tentokrát spojíme matku s aguti kresbou (budeme předpokládat, že je v genu homozygotní) a otce bez aguti kresby (např. opět černého), tedy "AA" x "aa". Vzniknou tak potomci "Aa" (od každého rodiče 50%), což jsou morčata s aguti kresbou a vlohou pro "non aguti" - na vzhledu (tzv. fenotypu) se u nich projeví dominantní gen "A".

Na rozdíl od jejich matky jsou naši potomci v genu ale heterozygotní, to znamená, že při dalším křížení s celobarevným (např. opět černým) partnerem "aa" už se u nich mohou narodit potomci jak aguti (Aa) tak i bez aguti kresby (aa).

Trošku prekérní situace nám nastane, jestliže nějakou alelu u rodiče neznáme. V našem případě už matka v genu může ale také nemusí být homozygotní a my tak nevíme, zda její druhá alela je též dominantní (A), nebo jde o vlohu pro "non aguti" (a). Polovina mláďat se narodí s aguti kresbou (Aa) a polovina mláďat pro nás bude překvapením (a-). Pokud se ve vrhu objeví celočerná miminka (aa) budeme pro další křížení vědět, že matka je v genu heterozygotní (Aa). Pokud se ve vrhu objeví jen aguti miminka, neznamená to ještě jistě, že je matka v genu stoprocentně homozygotní (AA). Její druhá alela se totiž nemusela ve vrhu projevit. Čím více vrhů bude matka mít, tím přesněji můžeme její genotyp určit. Pokud za celý život splodila pět vrhů a z toho všechna miminka byla aguti, můžeme předpokládat, že její gen je AA. Jestliže se v jejích vrzích objevilo byť jen jediné mládě bez aguti kresby, můžeme si být jistí, že její gen je Aa. 

Přehled genů - aneb co zjednodušeně znamenají jednotlivá písmenka

Základ bychom měli. Některá písmenka spolu "spolupracují" a navzájem se ovlivňují. Jednotlivě si je rozebereme zase někdy příště :)