Dlouhosrstá morčata

autor článku: Bellis

Právě dlouhosrstým morčatům patří na výstavách velký obdiv, a to jak ze strany vystavovatelů, tak i návštěvníků. Správně pečovat o dlouhou srst a bezchybně ji připravit na výstavu není jen tak. Příprava probíhá dlouhé měsíce dopředu, kdy je třeba morče udržovat v čistotě, srst rozčesávat, mýt i kartáčovat. Jakmile srst doroste minimální délky (což je délka lehce přesahující podložku), často a rychle se znečistí. Některá morčata jsou větší čuníci než jiná, a pro tyhle případy není od věci uchýlit se k "balíčkování". Jednotlivé prameny srsti se rozčešou, zabalí do lehkého obdélníkového papíru, smotají se do ruličky a výsledek se zajistí gumičkou. Po těle postačí vytvořit cca 6 balíčků (2 po každé straně a 2 na zadečku). Srst se neznečistí ani nezacuchá. Balíčky je třeba pravidelně měnit. Další variantou je "gumičkování", kdy se používají malinké jednorázové gumičky, pomocí kterých v srsti uděláte několik culíčků, z nichž pak můžete udělat drdůlky nebo je sepnout skřipečkem. Každý si zvolí, co mu vyhovuje. Samozřejmě asi nejjednodušší možnost je nechat srst svému osudu. Některá morčata s tím nemají problém, 

některá si ale srst okusují a vás tak může den před výstavou čekat nemilé překvapení v podobě morčete nakrátko. Dalším aspektem péče o dlouhosrstá morčátka je kosmetika. Každý chovatel má většinou posuzovaci_listeknějaké své oblíbené produkty, které používá. Většinou se jedná o přípravky pro malé psy, nebo kočky. Speciální kosmetiky pro morčata nebo hlodavce je jen velmi málo. Můžete tedy zvesela využívat šampony, kondicionery, ale i objemové spreje, oleje, masky pro podporu barvy (pozor, cokoli co barví je přísně zakázáno), apod. Není ale třeba to s kosmetikou přehánět. Hravě si vystačíte i se základním šamponem pro děti :) Jak vidíte, péče o "dlouhány", jak jim vystavovatelé přezdívají, je o něco složitější, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Odměnou vám bude dechberoucí krása dlouhé srsti.

Na obrázku vpravo vidíte jednotlivé kategorie, které se hodnotí na výstavě. V závorce je maximální počet udělených bodů. Kategorie 4, 5 a 6 jsou vyhrazené pro specifika daného plemene, která jsou též jasně daná ve standardu. Pod každým následujícím popisem plemene je uvedena tabulka těchto tří specifik plemene v posuzovacím lístku.

Šeltie

Šeltie má dlouhou rovnou srst, která narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je srst krátká a přilehlá. Mezi důležitý znak tohoto plemene patří tzv. licousy, tj. dlouhá srst na tvářích. Jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů. Neméně důležitá je i tzv. hříva, tj. srst za krkem, která by měla být hustá a dlouhá. Mezi hrubé vady patří např. nerovnoměrně dlouhá nebo krátká srst, absence licousů či velmi krátká hříva.

satén:

Coronet

Coronet má dlouhou rovnou srst, která narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je srst krátká a přilehlá, na tvářích by měla být dlouhá a tvořit tzv. licousy. Dominantní znak tohoto plemene je čelní vírek, tzv. korunka, která je kulatá, otevřená a její středový bod není větší než špendlíková hlavička. Neméně důležitá je i tzv. hříva, tj. srst za krkem, která by měla být hustá a dlouhá. Mezi hrubé vady patří např. přerostlá, uzavřená nebo mechanicky upravená (ostříhaná) korunka, výrazně velký, zdvojený, nebo posunutý středový bod korunky, nerovnoměrně dlouhá nebo krátká srst, absence licousů.

satén:

Peruánec

Peruánec má dlouhou rovnou srst. Na rozdíl od šeltie má na kyčlích umístěné dvě rozety, které způsobují pro peruánce typický růst srst opačným směrem, tedy od zádi k hlavě. Na čele se tvoří nepravý vírek, který společně s opačně rostoucí srstí způsobuje vznik dlouhé ofinky, tzv. pony. Mezi další znak tohoto plemene patří licousy, které jsou dlouhé a mírně odstáté. Mezi hrubé vady patří např. vysoko nebo asymetricky posazené rozety na kyčlích, chybějící nebo přebývající rozety, výrazně větší středové body rozet, krátká pony nebo licousy.

satén:

Texel

Texel má hustou dlouhou zvlněnou a krepovitou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popř. velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořili znovu. Stejně jako šeltie nemá texel nikde po těle žádné rozety ani pěšinky, srst je dlouhá, narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je krátká, mírně odstátá a na tvářích se tvoří tzv. licousy, tj. dlouhá srst na tvářích. Ty jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů. Mezi hrubé vady patří výrazně krátká nebo rovná srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle, výrazně krátké licousy nebo hříva.

satén:

Merino

Merino má stejně jako texel dlouhou zvlněnou a krepovitou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popř. velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořili znovu. Srst je dlouhá, narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě má merino je čelní vírek, tzv. korunku, která je kulatá, otevřená a její středový bod není větší než špendlíková hlavička. Na hlavě je krátká, mírně odstátá a na tvářích se tvoří tzv. licousy, tj. dlouhá srst na tvářích. Ty jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů. Mezi hrubé vady patří výrazně přerostlá nebo špatně tvarovaná korunka, výrazně velký nebo posunutý středový bod korunky, výrazně krátká nebo rovná srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle, výrazně krátké licousy nebo hříva.

satén:

Alpaka

Zjednodušeně řečeno jde o kudrnatého peruánce. Stejně jako texel a merino má i alpaka dlouhou zvlněnou a krepovitou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popř. velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořili znovu. Alpaka má na kyčlích umístěné dvě rozety, které způsobují typický růst srsti opačným směrem, tedy od zádi k hlavě. Na čele se tvoří nepravý vírek, který společně s opačně rostoucí srstí způsobuje vznik dlouhé ofinky, tzv. pony. Mezi další znak tohoto plemene patří licousy, které jsou dlouhé a mírně odstáté. Mezi hrubé vady patří např. výrazně krátká nebo rovná srst, vysoko nebo asymetricky posazené rozety na kyčlích, chybějící nebo přebývající rozety, výrazně větší středové body rozet, krátká pony nebo licousy.

satén:

Lunkarya - peruánec

Vzhledově je téměř totožný jako plemeno alpaka. Na rozdíl od něj (a také od texela a merina) má mírně odlišnou strukturu srsti. Není krepovitá a její zvlnění způsobuje odlišný gen, který se dědí dominantně (viz. Chov - Kudrnatá srst). Má dlouhou zvlněnou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popř. velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořili znovu. Alpaka má na kyčlích umístěné dvě rozety, které způsobují typický růst srsti opačným směrem, tedy od zádi k hlavě. Na čele se tvoří nepravý vírek, který společně s opačně rostoucí srstí způsobuje vznik dlouhé ofinky, tzv. pony. Mezi další znak tohoto plemene patří licousy, které jsou dlouhé a mírně odstáté. Mezi hrubé vady patří např. výrazně krátká nebo rovná srst, vysoko nebo asymetricky posazené rozety na kyčlích, chybějící nebo přebývající rozety, výrazně větší středové body rozet, krátká pony nebo licousy.

satén: