Leila se narodila u Pavlíny jako jedno z vrhu čtyřčátek. Jako největší holčička mě hrozně oslovila, a jelikož si Pavlína nechtěla nechávat, byla volba jasná. Taková kráska musí zůstat :-) Je to bílá modrooká coronetka s krásnou korunkou. Na první pohled hodně připomínající její praprapředchůdkyni Kiki.

To sem se takhle vydala na cestu. Přepravku jsem ještě neznala, tak to pro mě byla velká novinka. Bydlela jsem s ostatníma ženskejma, takže když jsem pak byla najednou sama, byl to tak nějak šok. A když se to pak se mnou začalo všechno kymácet, bylo vymalováno. Teda ještě ne tak úplně. Cesta nebyla vůbec dlouhá a utekla mi hodně rychle. Společnost mi dělal akorát suchý rohlík a nějaké papání, ale já jen doufala, že potkám ještě nějakou živou duši. Když jsme dorazili, vytáhly mě dvě ruce a začali mě převažovat, drbat a hladit. A to mě moc bodlo! Vrkala jsem tolik, až si začali myslet, jestli nejsem náhodou kluk. No co si to o mě myslej. To víte že nejsem kluk. Jsem stoprocentní slečna. Ale vrkat, když se mi něco líbí, to já umím hodně dobře. Říkali, že to umím asi po své tetě. Prý je tak trochu číslo, tak jsou zvědaví, co vyroste ze mě :-) A to já jim ještě něco předvedu. A pak už mě konečně ubytovali. Prostředí tu mám skoro stejné jako doma, jen ti spolubydlící jsou nějací zvláštní. Jak bych to řekla. Oni nemají srst! Nevím, snad nejsou nemocní a nechytnu to od nich. Mám totiž svůj kožich moc ráda. Ale snad jsou v pořádku a nebude to nic nakažlivého. Ta větší mi sice dala vědět, kdo je tady pánem, ale na to jsem byla doma zvyklá. Jsem ještě malá a tak si ještě nemůžu moc vyskakovat. Asi taky trochu nevěděj co si o mě myslet, ale nakonec si myslím, že spolu vyjdeme dobře :-)

Léto 2015 - Bohužel jsme se poslední dobou potýkali převážně se smutnými událostmi. Opustily nás hned tři samičky. Leila a Ischi na důchod bydlely dlouhou dobu spolu, a když Leila náhle odešla (ráno byla ještě v pořádku, přišla se najíst, po dvou hodinách se její stav začal horšit natolik, že už jen ležela), Ischi ji po necelých dvou týdnech následovala. Rychle chřadla a ani nová spolubydlící ji už nepostavila na nohy. Holky byly v pořádku, jen na nich byl znát už věk, kdy oběma bylo kolem pěti let. I tak jsme doufali, že s námi zůstanou déle :(