Tak toto je Fatima Paradise. My jí říkáme Faťulda, Faťula, Faťa a tak různě. Je to dlouhosrsté kudrnaté červené morče merino. Když jsme jí kupovali, byla taková prťavoučká a teď už je to obřík. Když se poznávala s Bubuškou, už od začátku si ji zamilovala. Bubuška na ni sice párkrát vyjela, ale ona to fatimanevzdávala. Když jí pustíme na zem, poskakuje jak blázen a když dlouho nemůže najít Bubušku, kvíká a Bubuška přiběhne.

Na výstavě jsem byla spolu s několika dalšími malými morčátky. když tu přišla ńáká paní která mě vyndala a podala nějaké holce. Ta si mě chovala a už mě nechtěla dát z ruky. Tak se rozhodli, že si mě vezmou a zamluvili si mě. Po chvilce se vrátili a jeli jsme domu. Doma mě čekalo milé překvapení. Čeká mě tam totiž sice o něco starší kamarádka. Beru ji jako svou mamču. Když nás pustí na zem, pořád ji ňák zlobím a ona když už je unavená mě odstrkuje. Ale jinak si se mnou ráda hraje. Po asi 2 týdnech jsem šla k ní do příbytku a ona mě přijala docela v pohodě. Od tý doby máme společnou bedýnku. Když zaslechnu nějaké šustění spustím svůj kvíkot jako první :-). Mě vlastně chutná všechno. Ale asi hlavně jablíčka. Někdy dojde na koupel a já si v ní užívám a vypadám opravdu legračně. Pak se ale osuším a jsem v pohodě. Někdy se ráda přitulím do domečku k Bubušce. Domeček si až srandovně střídáme. Teď už bohužel s Bubuškou ve stejném příbytku nejsem, jelikož si nějako nesednem do noty.

Dne 21. 11. nás Faťa navždy opustila ve svých 4,5 letech :-(((. Poslední dobou dost kolísala na váze. Předcházející 3 dny už za moc nestály ... Divili jsme se, že leží většinou pod stříškou. Ale normálně jedla a běhala, tak jsme to nechali. Předevčírem mi však začala odmítat potravu a měla špinavou srst pod tlamičkou. Vypadalo to, jako-by zvracela (stáhla bříško a vyplivla), morčata však zvracet nemohou. Situace se ale horšila. Vzali jsme ji k veterináři, který jí vyčistil a odplynil žaludek. Zhodnotil, že je to velmi vážné, žaludeční šťávy nerozkládali potravu, která se již nedostala dál. Navíc nalezl i krev. Špatná funkce trávení a také nejspíš selhání jater. Nasadil prášky a navrhl, že pokud se do druhého dne nezlepší, bylo by nejmoudřejší uspání. Nakonec jsme ji nechali uspat již tentýž den, jelikož se už jen trápila ... Je nám to moc líto, budeme na Faťu vzpomínat jako na jedinečného a neuvěřitelně hodného medvídka ...