Citronku jsem si pořídila 14. září 2008. Je to nádherná krémová šeltijka z chovatelské stanice Z Poodří. Sice má trošku citronkatmavší krém, ale to mi zrovna moc nevadí :). Zato má úplně nenahraditelnou povahu. Je strašně veselá, kamarádská, moc ráda prozkoumává nový okolí a hlavně se jen tak nějaký morčice nezalekne. Myslím, že Citrónka překvapila jak mě tak Arabelu svoji povahou. Poměrně rychle se holky skamarádili a hned si spolu začali hrát a dovádět. (P)

Ráno jsem se dozvěděla, že budu z Ostravy cestovat až do Pardubic, do mého nového domova. Ráno mě má bývalá majitelka předala své kamarádce, která mě tam měla dopravit. Jela jsem autem, takže cesta byla poměrně pohodlná. U Univerzity si mě vyzvedla další slečna. Ještě pořád to nebyla moje budoucí majitelka, ale prý je to její sestra. Pořádně jsem si ji prohlídla tak jako ona si prohlídla mě. Prý jsem hezká a to mě potěšilo. Jsem ženská a na kráse si musím zakládat.  Brzy po tom, co si mě přinesli do nového domova, přišla konečně moje pravá majitelka. Já se mezitím snažila utíct z tý dotěrný přepravky pryč. Zajímalo mě co se děje všude kolem mě, ale nechtěli mě pustit.  Až po dlouhém diskutování o mé nové spolubydlící bylo rozhodnuto. Byla jsem seznámena s černou velkou hladkou holkou jménem Arabela. Jen tak jsem se ji nezalekla a začla si s ní hned hrát.  Prý je docela přísná, ale mě přijde strašně moc fajn. Skvěle si spolu rozumíme. Sice to není takovej divoch jako já, ale snad ji to naučím :). (P)

30. 8. Bohužel nepřinášíme dobré zprávy :-( Citronka už byla ve vysokém stadiu březosti. V pátek k večeru začala rodit, respektive potrácet mrtvá téměř hotová miminka. Ven se dostala dvě, potom stahy ustaly a další zůstala v Citruš. Nečekali jsme dlouho a rozhodli se zajet na veterinu Aesculap. Tam jsme se dočkali, jako vždy, kvalitní odborné péče. Citronka dostala dávky oxytocinu. První zabrala a předposlední miminko šlo ven. Pak se už ale nedařilo. Tak dostala ještě glukozu pod kůži a poslední miminko se veterinář snažil dostat ven jiným způsobem. Naštěstí nemusela na císařský řez. Miminko šlo zadem, tak jej vytáhl kleštičkami. Byl to však jen poloviční úspěch. Udělali jsme co jsme mohli, ostatní bylo už na ní. Bohužel však byl problém asi v něčem jiném. Pár dní před "porodem" nejedla a byla zesláblá. Na to jak byla obvykle mohutná, byla po porodu hubená. Nebyla však apatická a statečně bojovala. Bohužel druhý den již neúspěšně :-(  Je nám to moc líto :(...