Babetka je krásná tříbarevná, nejspíše dlouhosrstá slečna, s neznámým původem von zverimex :-). Každý to určitě zná, jde kolem obchodů, staví se pro něco dobrého morčákům na zub a zastaví se u akvárka plného malých pobíhajících rošťáků. Byla to láska na první pohled. Krásně barevní, ušatí ababetka rypatí :). Po chvíli pozorování jsme přesně odhadli, která z nich je holčička, a to tam byla jen jedna. K mému nadšení to byla zrovna ona, na kterou jsem nejvíc koukala. Další rozhodování už nemělo dlouhého trvání. Ačkoliv se do našeho chovu nehodí, a nejspíš ji nebudu ani připouštět, nedalo se odolat a mám z ní velkou radost :-)

Běhám si takhle v akvárku když zahlídku dvě neznámé tváře. Chodí jich tam tolik, že už mě nijak nevyvádějí z míry. Nejsme tu sice s bráchama dlouho, ale na ten neklid jsem si musela zvyknout rychle. Po pár dnech se tam však ti dva opět objevili. To už bylo divný. Málokdo se tam objevuje častěji. A furt na nás koukali. Když mě naše dočasná pečovatelka začala honit po akvárku. Nechtěla jsem jí to moc usnadnit, co kdyby se z ní vyklubal nějaký dravec. Ale nevyklubal. Jen zjišťovalo jestli jsem to zrovna já, ta jedná holka ve výběhu. Pak si o něčem s těma dvěma povídala, vzala jim peníze a mě vrátila zpět. To jsem nečekala. Proč na mě koukaj, když mě pak nechtěj. Vrtalo mi to hlavou, ale po pár hodinách se tam ta jedna zas objevila. Hahá, jde si pro mě. A taky že jo. Zabalili mě do nepohodlný krabice a hurá do novýho domova. Pak mě přendali do přepravky, kde už to bylo lepší, hobliny, seno i jídlo. To už vypadalo slibněji. Cesta byla dlouhá, ale dalo se to zvládnout. A pak jsem se začla seznamovat s tetou Gigí. Hned zezačátku na mě byla moc hodná, jen se na mě přišla kouknout a když viděla, že se jí bojím, už ke mě nechodila. Pak jsem se ale odvážila k jídlu a strávili jsme spolu pěknou dobu společně u misky :-). Výborně si rozumíme. A moc sme spolu oblíbili hru na honěnou :-)

Babetka nás bohužel v prosinci roku 2013 navždy opustila v nedožitých šesti letech. Celý svůj život strávila ve společnosti jiných morčat, kterým vždy velila a nenechala se nikým zahanbit. Ani ke konci neztrácela apetit ani dobrou náladu. Nejevila známky žádného onemocnění. Nějakou dobu se na ní akorát začal podepisovat věk. Když pak jednoho rána nás opustila, byl to opravdu šok. Budeš nám moc chybět, byla jsi jedinečná!