A zvykne si? Aneb první dny v novém domově

Pejsek, kočka, křeček, rybičky… Morčátko! Zvažovali jste pořízení nového člena domácnosti a nakonec Vaše volba padla na toho nejúžasnějšího hlodavce pod sluncem (lehce zaujatý názor, vím, vím)?  Načetli jste si diskuze, informace o péči, nakoupili vybavení , vybrali vaše vyvolené budoucí miláčky, vyřešili dopravu a teď už se jen těšíte na jejich příchod k Vám domů. Konečně nastal den D, přinášíte si své nové členy rodiny domů (v ideálním případě jste si totiž pořídili morčátka alespoň dvě), ubytováváte je a teď nastává to nemilé překvapení. Morčátka jsou vystrašená, utíkají, jsou zbrklá a už vůbec se nenechají pohladit a Vaše představa o dokonalých mazlíčcích se rázem bortí jako domeček z karet. Ale nezoufejte, přesně proto právě čtete tyto řádky, které Vám mají dodat správný směr a uvědomění, že vše chce jen svůj čas.

Morče není pes. Máte nakoukaná videa, kde morčátka chodí za lidmi na zavolání, usínají na jejich klínech a užívají si mazlení s přivřenýma očima. Ano, přesně taková morčátka dokážou být, nikoli však hned od začátku. Kdo měl někdy čest mít doma štěňátko, které se ihned mazlí a instantně svého nového páníčka zbožňuje, může být lehce vykolejen. Ačkoli je morče zvířetem domestikovaným již minimálně přes 3 000 let, s nejlepším přítelem člověka a jeho 15 000 lety se nemůže rovnat. To ale neznamená, že by si vztah s člověkem nedokázalo vybudovat silný, znamená to pouze to, že v něm stále přetrvává původní nedůvěra a ostražitost o něco více.

Morče je tvor bázlivý. Ze své podstaty hlodavce má stále silně zabudovaný reflex, který mu v přírodě pomáhá přežít. Se svými nepřáteli se nedokáže vypořádat soubojem, nýbrž útěkem, ke kterému je také fyzicky vybaveno. Můžeme zmínit např. oči, umístěné po stranách hlavy, které registrují vjemy jak vepředu, po stranách, tak i nahoře, uši, které vnímají zvuky o dvojnásobně větším rozsahu než lidé, či hmatové vousky, které pomáhají morčatům v rychlé orientaci při útěku do bezpečí křovin a trav. V morčeti dodnes přetrvává vrozený strach z čehokoli, co se 

blíží shora, což v přírodě znamená jediné - útok dravce. Ale nebojte, díky domestikaci a ochočení tento svůj strach dokáží ovládnout.

Morče má hned ze startu různou míru ochočení. Pořizujete si jej proto přímo od chovatele, ideálně z menšího chovu, aby se k Vám dostalo již ochočené, navyklé a mazlivé? Chyba lávky. Po přestěhování se morče dostane do úplně jiného prostředí, jinak to tam vypadá, jinak to voní, ozývají se jiné zvuky, berou jej jiní lidé. Je to pro něj velký šok, který musí patřičně rozdýchat. I kdybych prodala své nejmazlivější morče, nebude se k Vám v jiných podmínkách chovat stejně, jako ke mně u sebe doma. Nehledě na fakt, že pokud chovatel prodává mládě, není fakticky ani možné jej za tak krátkou dobu plně „vymazlit“ a ani to není v jeho časových možnostech. A pokud jste cíťa jako já a nechcete odchody do nových domovů obrečet, tak to ani dělat nemůžete. Přesto si můžete všimnout velkých rozdílů v chování, které adaptaci na nové prostředí značně urychlí:

Jak se chová morče v novém prostředí pocházející z domácího prostředí:

• bojí se, leká se, např. když otevíráte klec
• utíká před rukou
• vyhledává úkryt
• při chování na klíně se nechá pohladit
• během pár dní si vezme zeleninu z ruky
• nejpozději druhý či třetí den začne přijímat potravu, voda z napáječky může trvat o něco déle
• do pár dnů se začne normálně pohybovat po ubikaci
  
  

Jak se chová morče v novém prostředí pocházející z izolovaného prostředí:

• bojí se, leká se i při příchodu do místnosti
• utíká před rukou, ze strachu může i zaútočit a cvakat zuby
• vyhledává úkryt panickým způsobem (může vyskakovat do výšky ve snaze utéct)
• nenechá se pochovat na klíně, je napjaté, naježené, jediný jeho cíl je utéct
• několik dní nepřijímá potravu ani vodu
• celé dny sedí v rohu a nehýbe se
• bojí se světla (za tmy je klidnější, spíš se nají)

Pokud Vaše morče vykazuje všechny tyto znaky, nezoufejte. I takové lze ochočit, ale bude to vyžadovat mnohem více času a trpělivosti. Výjimečně se to nemusí povést na takové úrovni, jako u morčete z domácího prostředí, ale důležité je se nevzdávat. Každé morče je jedinečné.

Morče se Vám odmění. Nejde u něj o okamžitou lásku, ale o budování vzájemného vztahu založeného na důvěře. Buďte trpěliví, přistupujte k němu pomalu, snažte se eliminovat zvuky či pohyby, kterých se může leknout. Snažte se morče naučit, že ruka v kleci není nepřítel, nabízejte jí oblíbenou zeleninu. Berte si morče na klín, uplácejte dobrotami, hlaďte. Nečekejte zázraky do pár dnů, plné ochočení trvá týdny i měsíce. Ale když vydržíte, odměna je k nezaplacení.

Jak si morče ochočit:

• eliminujte zvuky či pohyby, kterých se může leknout
• přistupujte k morčeti pomalu, bez prudkých pohybů
• nabízejte oblíbenou zeleninu rukou a čekejte, až se morče samo odváží si ji vzít
• hlaďte morče v ubikaci, rukou se k němu pomalu přibližte a začněte pár pohlazeními „přes nos“ (na čele, jakoby přes lysinku), až bude morče v klidu přijímat hlazení po hlavičce, začněte se zlehka posouvat dále na zádíčka
• i přes obtížné chycení v ubikaci si morčátko berte na klín, hlaďte jej a podávejte dobroty

Morče jako dokonalý mazlíček. Věta, kterou Vám snad každý chovatel musí potvrdit. Morče je domácí zvíře, které je nenáročné - pokud naplníte jeho základní potřeby, bude spokojené a pokud k němu budete vlídní a hodní, bude i mazlivé. Když potřebujete odjet na víkend, stačí ho zazásobit potravou a nebude s tím mít vůbec problém. Pokud odjedete na týden, postačí, aby ho někdo chodil krmit a čistit mu klec. V dlouhodobém měřítku ale bude vděčné, když si s ním vytvoříte vztah, pouto, díky kterému bude mít svého člověka, který mu může nabídnout v životě i něco navíc. Každé morče je originál a každé disponuje unikátní povahou. Respektujme jeho přirozené chování a buďme trpěliví.

Co můžete časem očekávat od ochočeného morčete:

• nebojí se, neleká se běžných věcí
• když slyší otevírat lednici, přicházet Vás domů, nebo šustění pytlíku (očekává potravu), přiběhne dopředu ubikace a kvíká
• nebojí se blížící se ruky, nechá se pohladit, případně si u toho i lehne
• pro potravu z ruky je ochotné panáčkovat, případně se zvládne naučit  i jiné kousky
• na klíně si lehá a nechá se mazlit, u toho i  „povídá“
• ve výběhu se nesnaží utéct, ale v klidu prozkoumává